Od historie až po současnost
24. 4. 1990 – přesně v tento den byl na oběžnou dráhu Země vynesen slavný teleskop. Vynesl jej raketoplán Discovery při misi STS-31. Původně měla jeho mise trvat do roku 2013, ale přes veškerá očekávání se dalekohled „dožil“ dnešních dnů.
Hubbleův teleskop nese jméno po slavném astronomovi Edwinu Hubbleovi, který zásadním způsobem přispěl k rozvoji kosmonautiky. Na vývoji samotného teleskopu se však nepodílel. Druhý největší dalekohled oběžné dráhy nese jméno Hubble na jeho počest.
Teleskop je součástí projektu Velkých observatoří, který spustila NASA. Jeho součástí jsou další tři velké teleskopy s různými pozorovacími schopnostmi. Jejich spojením získáváme pohled na vesmír z různých spekter.
V průběhu let bylo provedeno hned několik servisních misí. První z nich v roce 1993. Další následovaly v letech 1997, 1999, 2002 a 2009. Cílem oprav byla optimalizace a kontrola původní konstrukce dalekohledu.
Jen pro zajímavost, největším vesmírným teleskopem je SIRTF neboli Spitzerův vesmírný dalekohled, který byl určen k pozorování objektů v infračerveném oboru světla. Vypuštěn byl v roce 2003 a jeho mise skončila v roce 2020.
Důležité objevy
Hubbleův teleskop pomohl odpovědět na spoustu zajímavých otázek, ale na druhé straně vyvstalo mnoho nových.
- Cefeidy
Teleskop sledoval unikátní druh proměnných hvězd. Měření pomocí dalekohledu poskytlo mnohem přesnější informace, než pouhé výpočty.
- Sledování vzdálených objektů
Na hranici naší sluneční soustavy sledoval Hubble Pluto a Eris, které se řadí mezi trpasličí planety. V mlhovině Orionu pozoroval protoplanetární disky, které dokazují vznik planet kolem jiných hvězd.
- Důkaz černých děr
Hubbleův teleskop naznačil, že by v centru každé galaxie mohla být černá díra. Tato teorie vznikla již v 60. letech minulého století a předpokládalo se, že jde o výjimky.
- Srážka komety
V roce 1994 zachytil srážku komety s planetou Jupiter. Díky ostrým snímkům bylo možné sledovat dynamiku srážky.
Zajímavosti o teleskopu
Největší zajímavostí na dalekohledu je vada optické soustavy, která je pro funkci dalekohledu nezbytná. Na vině bylo špatně zbroušené zrcadlo. Protože oprava ve vesmíru nepřipadala v úvahu, tak dalekohled musel dostat „brýle“. Nešlo však o skutečné brýle, ale o důmyslnou techniku na zpracování obrazu.
Hubbleův teleskop měří 13,3 metrů, což je přibližně velikost běžného autobusu. Jeho hlavní zrcadlo je velké 2,4 metrů. Celková hmotnost teleskopu a všech jeho přístrojů činí deset tun.
Přečtěte si také o nahrazení lidského faktoru strojovou inteligencí nebo načerpejte informace, jak začít s chytrou domácností.